16.Příprava na zimu

15.Redukční dieta baculaté seniorky

14.Návštěva

13. Prázdninová idylka v Anglii

12. Seniorka - chovatelka psů

11. Výlet senioru za dobrodružstvím

10.Příběhy šílené cestovatelky

9.Návštěva anglického lorda

8.Příběhy šílené zahrádkářky II.

7.Jarní touhy zdatných šedesátnic

6.Vliv počasí na psychickou / ne/ pohodu seniorů

5.Jarní úklid zralých šedesátnic

4.Příběhy šílené zahrádkářky

3.Udržování kondice předpenzistů

2.Za seniory do Vrchlabí

Policistka strávila příjemné dvě hodiny se seniory ze škodovky

1.Důchodci z vrchlabské škodovky oslavili 40 let založení klubu důchodců

Důchodci z vrchlabské škodovky oslavili 40 let založení klubu důchodců

Historie Klubu důchodců ZO OS KOVO ŠKODA se píše od roku 1971 a je pevně spjata s historií automobilových závodů Škoda. Prochází obdobím rozmachu, rozkvětu i obdobím útlumu a boje o přežití.Prvopočátky klubu sahají do období normalizace, kdy pár seniorů dostalo nápad klub založit. Od té doby se počet členů rozrůstal, a tím se zvyšoval i zájem o zapojení do akcí klubu. Aktivita KD,možnost seniorů v důchodovém věku se scházet,účastnit se kulturních akcí a společných výletů,vyžaduje podporu i těchto institucí jako je ZO OS KOVO a Škody Auto.Významnou podporu vítáme i ze strany starosty města Vrchlabí, kdy možnost využívat prostory ,,na zámečku“je pro činnost klubu nezbytná.Proto jsme uvítali účast hostů na slavnostní schůzi KD k 40.výročí založení klubu,kde se mohli zainteresovaní hosté seznámit s činností KD od založení po součastnost. Fotodokumentace a kroniky jsou důkazem rozmanité aktivity a nevídané vitality ,,škodováckých“ seniorů.Pro mladší generaci důchodců je možnost sledovat činnost klubu i na webových stránkách KD http://www.skodovka.goldendragon.cz

Oslavy 40 let klubu důchodců se konaly 22.března 2011 v prostorách kulturního zařízení Střelnice ve Vrchlabí.Na slavnostním posezení se sešlo 158 členů klubu a 18 pozvaných hostů.Předsedkyně KD Hana Hörnichová přivítala členy klubu i vzácné hosty p.Jaroslava Povšíka,předsedu OS KOVO Škoda Auto a.s.Mladá Boleslav,ing.Bohdana Wojnara,člena představenstva Mladá Boleslav, ing.Josefa Václavíka, vedoucíhoVFR-výroby vozů Vrchlabí,p.Jaromíra Kobrle,předsedu ZO Vrchlabí ,p.Ing. Sobotku,starostu města Vrchlabí a další pozvané hosty.Velmi nás potěšila návštěva z klubu seniorů z Mladé Boleslavy a klubu důchodců z Kvasin.

O činnosti klubu informovala výroční zprávou p.Štuláková, hospodářka KD a p.Kraus seznámil přítomné s historií klubu a s jeho nelehkými začátky. Slova se postupně ujali pozvaní hosté. Diskusní příspěvky hostů byly vyslechnuty s velkým zaujetím a účastí. Pozornost zaujaly zejména výroky o stávající výrobě a budoucí nejasné perspektivě škodovky ve Vrchlabí.Členové KD se velmi zajímají o současné dění ve škodovce a nenechávají je chladnými ani negativní zprávy a katastrofické scénáře,které se dozvídají z doslechu. Mnoho rodin členů důchodců je spjato a zainteresováno na existenci závodu Škoda Auto, kde celé minulé generace se zasloužily o růst a prosperitu škodovky a v tom by chtěly pokračovat i generace další.Mít zajištěnou budoucnost a dobrou práci pro rodiny z vrchlabska a širokého okolí je devizou i pro rozvoj regionu a koupěschopnost obyvatelstva.Nelehkou situaci vrchlabské škodovky zmínili i v příspěvcích zainteresovaní hosté .Starosta města Vrchlabí Ing. Sobotka zdůraznil potřebu existence škodovky z důvodu zaměstnanosti regionu a jeho rozvoje. Předseda Podnikové rady p.Povšík a ředitel závodu Vrchlabí Ing. Josef.Václavík zavzpomínali na doby minulé a nezapomněli poděkovat členům klubu důchodců za mnohaletou práci v závodě Škoda a za možnost čerpat z jejich vědomostí a umu.Každé ohlédnutí za vykonanou prací a to, že život nebyl marný a bezvýznamný, je zvlášť pro seniora velmi důležité a zásadní.Tím, že se nezapomíná na důchodce, kteří již řadu let nepracují a jsou na zasloužilém odpočinku,velmi ocení a vítají sebemenší zájem ze strany bývalých spolupracovníků a zástupců vedení firmy. Předáním dárků a přání nejstarším členům panu Jaroslavu Kuttelwascherovi a paní Martě Jechové bylo milým zakončením oslav. Vitalita a elán do života oslavenců,kteří se v tomto roce dožívají 91 let, je obdivuhodná.

Občerstvení bylo vítaným zpestřením k setkání se svými bývalými spolupracovníky a kolegy , diskuze nevázla ani u kávy a zákusku.Po doplnění kalorií z řízku a bramborového salátu se zábava uvolnila a senioři se aktivně účastnili zábavy. U svižné hudby od vrchlabského Dixilendu si někteří zatancovali,ostatní se zaposlouchali do skladeb svého mládí.

40 let trvání klubu důchodců je důvod k oslavám, k bilancování roků minulých a k získání pozitivního myšlení a elánu k práci na léta budoucí . Přejeme klubu jen to dobré!

Jarmila Tauchmanová

Za seniory do Vrchlabí

Policistka strávila příjemné dvě hodiny se seniory ze škodovky

Policistka z Preventivně informační skupiny z Trutnova přijala pozvání od vedení Klubu seniorů ve Vrchlabí na jejich setkání, které se uskutečnilo v pondělí 18. 4. 2011 v odpoledních hodinách v kulturním sále. V průběhu besedy si přítomní senioři poslechli preventivní rady a doporučení ze strany policie. Akce se zúčastnilo na pět desítek našich spoluobčanů.
Přítomní byli informováni o některých případech páchané trestné činnosti na seniorech v trutnovském regionu, zejména týkající se podvodů a krádeží v jejich domácnostech. Pachatelé si vždy najdou nějaký důvod, aby se dostali ke svým obětem do jejich obydlí a pak je připraví někdy i o úspory, které si nastřádali během svého života. Zaznělo doporučení neuzavírat nějaké smlouvy přes telefon, kdy podvodníci využívají neznalosti a důvěřivosti našich občanů.
Na závěr proběhla diskuse, kdy na policistku byly kladeny dotazy, které besedujícím zodpovídala. Všichni přítomní byli pozváni a seznámeni s programem na den 4. června 2011, kdy v Hradci Králové proběhne "Den s policií" k 20. výročí vzniku Policie ČR.
Senioři policistku odměnili poděkováním a velkým potleskem.
nprap. Věra Krejčová 19.04. 2011

Více obrázku najdete v novinách Policie České republiky - Královehradeckého kraje, klepnutím na odkaz

http://www.policie.cz/clanek/za-seniory-do-vrchlabi.aspx

Udržování kondice předpenzistů

Každý senior a budoucí penzista se snaží udržet v dobré psychické i fyzické kondici co mu síly stačí a peněženka dovolí. Do předčasné penze nebo ,,zasloužilého důchodu“odchází jedinec, který je zařazen mezi ,,duševně“ pracující elitu ,, vyšťaven jako citron“ z neustálých stresových situací a z nekonečných porad, mítinků, workshopů a hory úkolů, které plnil a má zplnit do posledního puntíku a ještě něco navíc. Strach ze ztráty zaměstnání, degradace z pozice dobře situovaného manažera na dělníka na páse nebo pomocníka v marketu je silně deprimující a na zdravotním stavu nepřidá.

Fyzicky pracující budoucí penzista je daleko před důchodovým věkem vyčerpaný z nekonečných nočních směn, jednotvárné fyzické práce a jednostranné námahy . Ani stresu není dělnická profese ušetřena. Plnění úkolů a udržení tempa předdůchodce s mladým neopotřebovaným pracovníkem vyžaduje mobilizaci všech zbývajících sil a nenechat se nahradit, přeřadit nebo vyřadit.

Ani sebeodolnější jedinec neunese dlouhodobý stres. Špatný spánek, rozhozené trávení a nesnesitelné chování s náladovostí provází stavy zuřivosti a sebelítosti. Nemůžeme se divit psychickému stavu stresovaného jedince, když ho děsí stav jeho konta, splátky hypotéky na dům nebo půjčka na auto a hrozba banky exekutorem.

Naše tělo, pěkně vypracované z fitneska a hodinami strávenými na spinningu, začíná hlodat zub času a svalstvo i přes liftink, thajské masáže a ozdravné čistící dny, ochabuje a tváře, oči i podbradek vyžadují kosmetickou úpravu. Znechuceni pohledem do zrcadla, použijeme všechny dostupné kosmetické vymoženosti na zmírnění devastujícího vzhledu a vyrazíme rvát se ,,jak eskymácký pes“za ideály a přesvědčení kapitalistického podnikání.

Již daleko před dovršením důchodového věku častěji a častěji navštěvujeme lékaře, doktory specialisty, psychology a stále častěji psychiatry. Ty nám naordinují diagnozu,,absolutního vyhoření“a s několika recepty preparátů na uklidnění, povzbuzení a regeneraci organismu, se vsoukáme do auta. Objíždíme fitnesscentra, wellnesscentra, nevynecháme strečink, pilates, tai-chi ani zumbu. Lehčí o pár stovek korun, psychicky vyrovnaní a tělesně posíleni, cítíme se skvěle.

Po prvním mítinku s nadřízenými , s negativními hodnotami plnění plánu , mizerné známky auditu nebo slabé produktivity a vidiny propouštění, je to tu znova - krach tělesné schránky.

To už nevydejcháme a odcházíme do předčasného důchodu. Jdeme od podnikové lékařky s několika prášky na tlak, na cukr, cholesterol a něco na nervy. Cítíme se nic moc, ale musím,,vydržať“, hypotéka, půjčka na auto, děti na soukromých školách ,musí z nich přece,,něco být“.

Už se neperu, nesoutěžím kdo z koho, a do penze jdu skoro rád, tělo neposlouchá, hlava nebere, cévy zanesené cholesterolem, srdce nadranc a s kouřením jsem taky nepřestal .Plíce nestíhají do schodů, kolena i kyčle chtějí generálku. Házím do sebe zázračné multivitamíny, želatinu a nepostradatelná,,B-čka“. Odklepnutím termínu odchodu do penze a zjištění sumy peněz získané za celoživotní lopocení se mi zamlží brýle a jdu si koupit ,,trekinkgové hole“ na pomalé procházky s kolegy penzisty po okolí mého milovaného regionu.

Rowlingová II

Příběhy šílené zahrádkářky

Začíná jaro! Chalupáři a milovníci přírody vyrazí z měst ven do přírody. A zahrádkáři, ti jsou už od února našponovaní vyrazit na záhon nebo trávník. Šílené zahrádkářky obléhají stojany se semeny kytek, zeleniny i hlíz trvalek a nenechávají je v klidu ani květináče s petrklíčemi, hyacinty , tulipány a narcisy. Cokoli by mohlo kvést, růst nebo mít užitek v kuchyni je dohání k šílenství a zběsilé nákupní mánii v zahradních centrech, zahradnictvích a sezónních tržnicích . Od března sází, sejí, přesazují, pikýrují a shání informace na netu i v literatuře, co by přineslo lepší úspěchy v bohatosti kvetení kytek nebo zvýšilo výnosy zeleniny.

Zapálené zahrádkářky neustále zvelebují záhony a ukrajují od udržovaného trávníku na ,,své“ průkopnické rostlinky.

Zkouší meruňky, broskvoně, vzácné jehličnany i exotické kytky a citrusy. Sejí melouny, dýně, lilky a cukety, okurky a rajčata jsou samozřejmě nezbytné. Literatura a,,receptář“ doporučuje tu nové hnojivo, tu zase insekticid nebo růstový indikátor. Škůdce má šílená zahrádkářka pod kontrolou a je připravená na padlí, rez i plísně , zmáknutý má i mšice , třásněnky a pilatky. Spreje a přípravky na nejrůznější choroby jsou v pohotovosti, slepičince a kopřivový výluh na hnojení nesmí chybět.

Sluníčko dělá divy ,hlína je proschlá, začíná se rýt, hrabat, plít a hnojit.Zahradnická práce nikdy nekončí, plevel, okopávání a zase plevel a zalévání a zase plevel a kypření. Záda i ruce mají zahrádkářky ,,nadranc“, propocená trička, rozdrbané rukavice a nehty s francouzskou manikúrou jsou k nepoznání, do postele lezou po čtyřech. Ale za rozbřesku , brzy ráno zase vyráží plní elánu a pozitivního naladění na rozkvetlé záhony a utrhnou si šťavnatý salát nebo ředkvičky na dietní svačinku , sednou si ven s kafíčkem v ruce a rozplývají se nad krásou kolem.

Rowlingová II

Jarní úklid zralých šedesátnic

Jakmile zima skončí a začne vládnou trochu vlídnější počasí začne každá jarem potrefená šedesátnice zuřivě myslet na úklid. Sluníčko nám svítí a ukazuje i prach a nečistoty v bytě, špinavá okna, fleky na koberci od kafe i šlehačky po zimních orgiích ,,obžerství“. Kytky jsou v zuboženém stavu , malba očouzená nejen okolo krbu a černo od sazí, od neustálého zatápění a víření popela, je po celém obýváku. Ložnice je plná roztočů, plísní a bůhví co ještě odborník vymyslí na pořádkumilovné hospodyňky. Jen co se slunce ukáže , už nás to bere a uklízecí mánie je naspadnutí. Převlíkáme peřiny, větráme matrace, otvíráme okna co to dá a pouštíme se do malířských prací. Nezanedbáme ani osvětu a navštívíme několik marketů, OBI, Bauhaus a Kaufland nevynecháme. Nakoupíme přípravky, které doporučují odborníci i laici a studujeme propagační letáky o slevách . Nenecháme nic náhodě a nesmí nás zaskočit ani kus spadlé omítky, uražený roh, odpadlá dlaždička nebo odchlípnutá lišta na podlaze. Dlouhý soupis věcí, které jsou proto nepostradatelné koupit , se prodlužuje a náklady na jarní úklid stoupají. Nedbáme na ,,nějakou tu korunu“, pytel sádry, pytel lepidla na dlaždice a cement se může hodit , k tomu pár kyblíků primalexu, barva do omítky a pár kelímků tmelu. Přihodíme pár válečků , štětek a štětečků a samozřejmě teleskopickou tyč. Bezpečná práce především, do výšek nebudeme lézt. Nezapomeneme ani čistící prostředky do vody , na vany, WC , dlaždice i dřevo a leštěnku, polituru, vosky na nábytek .Kuchyň , ta potřebuje specialní péči a přípravky na sporák, troubu a lednici se kupí v nákupním košíku. Vybaveni přípravky, sprejovými čistidly na koberce i dekoračku , okenou na okna a jarní vůní do prostor WC, můžeme začít jarní úklid. Nadopováni multivitamíny, ženšenovým čajem a Qenzymem 10 se pouštíme do úklidu. Vyhazujeme prádlo ze skříní , s pár kousky triček od puberty se těžko loučíme a volánové sukýnky je nám líto, tak ji dáváme zpět s přesvědčením ,,co kdybych zhubla“. Vyhodíme peřiny na balkon a nepohrdneme ani bidlem, kde roztoči nemají šanci přežít. Vyboucháváme madrace, pouštíme se do čištění koberců, sundáváme záclony. Pračka běží naplno a nám začíná docházet energie. Po úvaze, že jsme dneska trochu aktivní, dáme si jogurt a plátek celozrnného chleba, přikousneme něco zeleniny. U toho přemýšlíme, do čeho se pustíme zítra.

Rowlingová II

Vliv počasí na psychickou / ne/ pohodu seniorů

Počasí je pojem, který se skloňuje ve všech pádech při hovoru a většina konverzace jím začíná i končí. Předpovědi počasí jsou podrobně sledovány veškerou populací a dlouhodobé prognózy si nejen senioři zapisují, porovnávají s léty minulými a i budoucnost předpovědí počasí se debaty nevyhne . Nechceme ani jarní mrazy, ani silné deště, sucho nám také vadí a ničivé vichřice a bouřky jsou kalamitou pro naše zahrádky. Chtěli bychom sluníčko, sem tam noční , mírný deštík na zalití zahrádky , mírný vánek a bouřku, tu slyšet jen zdálky hřmít.

Při zprávách o počasí se nám zvedne tlak a z povodní, tornád a jiných katastrof ve světě a okolí máme depku. ,,Svět se řítí do záhuby“ říkáme si a nevěřícně koukáme z okna na jarní mráz, co nám ničí květy jabloní , rozkvetlé hyacinty a srdíčka na záhonu. Počasí si dělá co chce a my jen čekáme , co moderní doba a sama příroda s globálními katastrofálními scénáři udělá. Dlouhá zima s horami sněhu, silný mráz a tmavé, šedivé dny bez slunce udělají s psychikou, nejen seniorů, své. Odklízení sněhu, vítr, chumelenice, mráz a kluzké chodníky nenávidíme, nesmeky na boty a hůl s hrotem je naše záchrana. Čekáme na jaro , na sluníčko a trochu něčeho zeleného , kvetoucího, na záchranu naší tělesné i duševní schránky. Jaro je vrtkavé, teplo střídá zimu, svit slunce se mísí s dešťovými přeháňkami a ani bouřka nebo sněhové vločky nejsou výjimkou. Na jaře pookřejeme a ničíme svoji tělesnou schránku nekonečnou prací na zahradě, úmornými a vysilujícími výlety pěšky nebo na kole. I léto nás baví, utratíme poslední peníze na dovolenou u moře nebo pobyt u termálních pramenů. Pak celý rok šetříme zase jako,, mourovatí“ na uhlí, plyn a teplé nesmekavé boty na dlouhou, protivnou zimu. Na podzim hltáme sluneční paprsky do zásoby a teplo by jsme si nejraději schovali na zimu. Listí se barví všemi barvami, to nás celkem naladí a sklízíme , co jsme zaseli a zasázeli a co nám mráz a slimáci nezničili. A to už fouká od hor severák a my se poohlížíme po holi se špičatým hrotem , teplých botách a pořádném kulichu. Nemá to s námi ta příroda lehké a my s ní už vůbec ne. Ale že nás umí to počasí překvapit, to umí , a my se budeme neustále divit jeho proměnám.

Rowlingová II

Jarní touhy zdatných šedesátnic

Je květen , lásky čas a květena se probouzí, všechno se zelená, pučí, kvete nebo má poupata v rozpuku. Ani zdatná seniorka nezůstává v klidu a po dlouhé zimě nabírá síly a čerpá energii ze slunce, vzduchu s vůní střemchy a rozkvetlých třešní . Kochá se na zápraží rozkvétající zahrádkou a pozoruje zvířata i ptáky, jak se k sobě mají, laškují spolu ,honí se a soupeří nebo shánějí něco na stavbu hnízda. Za domem pozoruje srnky, jak si je srnec hlídá a opečovává a kohout se slepicím také věnuje víc než obvykle. Zapřemýšlí jak naladí ,,svého miláčka“ na jarní strunu a probudí v něm touhu a jiskru v oku.

Nebude to lehké, ale je ochotna jít i do sexyprádelka i přes váhový nárůst kil přes dlouhou zimu pracně nabytých. Porozhlédne se po košilce jako dech a po průhledném župánku a nic nedbá na údiv prodavačky nad podivným nákupem. Přihodí rozkošné pantoflíčky s chmýřím a s úsměvem na rtech se vrací domů. Večer je daleko , nic nenechá náhodě a připraví i něco k zakousnutí, lovečák na plátky, jednohubky jen tak na párátko a jahody k šampusu, ty dělají divy. Romantiku jarní láskyplné večeře doplní svíčkami a aromalampou s olejem pro rozdmýchání vášně. Osprchovaná a příjemně naladěná, v oblečku svůdné krasavice , očekává svého ,,miláčka „.

Jde pozdě, to bude prekérní, asi šéf,, prudil“, ale snad atmosféra láskyplného domova udělá své. A udělala . Se slovy ,,to zase vypnuli proud“ ,že svítíš svíčkami, naházel do sebe jednohubky a zapil sklenicí šampusu. ,, Mám hlad , že bych snědl hřebíky“ dodal a naložil si kopec knedlíků a zalil segedínem. Jedno pivo zasyčelo před gulášem a jedno po guláši. To je konec, pomyslela jsem si a po hlášce ,,ustroj se, ještě se nastydneš“ jsem rezignovala a oblékla si svetr a pohodlné kalhoty.

Sedla jsem si do oblíbeného křesla a se šampusem v ruce a pozvolna ujídajícími jahodami jsem přemýšlela, jak na to . Nepřišla jsem na nic ,,miláček usnul „ a tak jsem si pustila romantický film s přemírou vášně a lásky .

S přesvědčením ,že jaro ještě nekončí, sexyprádélko nechám na viditelném místě, jistě se bude ještě hodit.

Rowlingová II

Příběhy šílené zahrádkářky II.

Začíná druhá půlka května a to se snad už počasí umoudří a ,,zmrzlí muži“nebudou vyhrožovat přízemními mrazíky. Šílená zahrádkářka udělala maximum pro záchranu své zahrádky, přikryla rozkvetlé keře, stromky i záhony jahod. Ani pokropení vzrostlých keříků buxusů, srdíček a vzácných hortenzií nezachránilo poničení šílenými mrazy ,, zmrzlíků“. Pod přikrytými netkanými foliemi se některé odolnější druhy zachránily, ale velká část padla na nemilost mrazíkům. Nezoufá si a zjistí si, které rostliny a keře , s ohledem na globální oteplování, by mohly vydržet takové výkyvy počasí. Zavrhne palmy i citrusy a s kaktusy je taky svízel. Melouny ani lilky pěstovat také odmítla. Nechá si ty naše, osvědčené po staletí a nařízkuje muškáty do truhlíků a přesadí přezimující fuchsie do květináčů. Záhony zejí prázdnotou, všechno je omrzlé, konečky rostlinek spálené a některé úplně zmizely. ,,Nevadí, to si jen příroda zařádila“ a šílená zahrádkářka již podruhé zavítá do zahradnictví , kde nakoupí to, co již nakoupila před ,,zmrzlíkama“. „Letos se ta zahrádka prodraží , nebude sázet tolik druhů“, zauvažuje, ale nakoupí lobelky, petůnie, kedlubny, celer i salát. Osází truhlíky, postaví je na parapety, květináče zaplní místo na zemi i v závěsech. Spokojena se svojí prací vyběhne na záhony a osází je do posledního místečka sazeničkami květáku, kedluben, salátu, brokolice a kapusty. Květinové záhony doplní sazenicemi nakypirovaných karafiátů, afrikánů a macešek. Dokoupí astry, hledíky, cínie a pár begonií, jen tak na zkoušku. Zahrada je zaplněná do posledního místečka, jen aby nepřišel mráz, vichřice, prudký déšť, velké sucho, pařáky nebo slimáci, mšice nebo jiní škůdci. Šílená zahrádkářka se posadí na své oblíbené místo v zahradě a usoudí, že si zaslouží kafe a povolí si pěkný kousek čokolády. Doufá v dobré meteorologické zprávy a těší se, že se ve zdraví a v pohodě dočká bohaté sklizně a krásné rozkvetlé zahrádky.

Rowlingová II

Návštěva anglického lorda.

,,Přijedu s kamarády“ konstatoval syn, který žije s rodinou v Anglii a chystal se strávit velikonoce doma v Čechách. Nevadilo nám to, bude alespoň veselo a poznáme jinou mentalitu lidí,, zvenku“.

Navařím a napeču něco typicky českého, vepřo - knedlo - zelo nebo svíčkovou na smetaně a něco sladkého , třeba buchty nebo štrůdl .

Ještě pár dní před velikonocemi bylo nádherně, jaro ,teplo a sluníčko, ale meterologové hlásí změnu, sníh, mráz a několik stupňů pod nulou. Doufala jsem , že čtou moje SMS zprávy a přečtou si moje e-maily a přibalí teplé bundy a vysoké boty. Nečetli ani SMS , ani e-maily a přiletěli ,, jako na motýli“. Už po cestě navlékali několik vrstev oblečení a anglický lord s přítelkyní nevěřili, že cesta nevede na ruskou Sibiř. V lehkém kabátku z anglické vlny a sukýnce pro vílu Amálku se anglická dáma třásla jak sulc a lord na tom nebyl o nic lépe. Jeho oblek perfektního střihu a bezvadně vyleštěné polobotky ho nemohly zahřát a pomyšlení, že by šel na horskou túru, bylo nemožné. Po několika slivovicích se vzpamatovali a horký grog udělal své, že i anglický lord souhlasil se zapůjčením zimní bundy a teplých bot a pokukoval po kulichu na uši.

Vybaveni na vrtkavé krkonošské povětří s placaticí pod bundou vyrazili ke Špindlerovu Mlýnu. Zkusili horskou túru i bobovou dráhu a nezapomínali na domácí slivovici v placatici pod bundou . Vyzkoušeli svíčkovou na smetaně , české knedlíky , buchty i štrůdl, s becherovkou se také skamarádili a poznali její blahodárné účinky.

V Praze se trochu ohřáli a v hotelu po zaplacení se skotská krev lorda ozvala a zdráhal se zaplatit nehoráznou sumu za pobyt, jídlo i taxislužbu. Anglický lord si hlídal peněženku, kreditní karty i přítelkyni. Seznámili se s kapsáři, podvodníky, bezdomovci i střední vrstvou lidí, kteří bojují o život v postkomunistické zemi. Těžko chápali naši mentalitu , ranní vstávání bez snídaně do práce, těžký oběd a žádná rodinná večeře. Malá podhorská vesnice byla pro anglického lorda a jeho přítelkyni zpestřením života a ještě svým dětem budou vyprávět o krajině za mořem, kde se slunečné jarní počasí v momentě otočí v hustou chumelenici a jarní květena se pokryje sněhem.

RowlingováII

Příběhy šílené cestovatelky

Jsem v Londýně, holka z vesnice a navíc z východní Evropy. Bývalý komunistický režim mě vybavil perfektní ruštinou, a o to horší znalostí anglického jazyka nabiflovaného rychlokurzem a s pár lybrami v kapse. Nevadí mě ani, že pracovník pasové kontroly, ohromný chlapík černošského původu, zírá na cestovatelku z východního bloku, jak neumí oskenovat očipovaný pas a vyžaduje pomoc se složitým technickým zařízením.

Všechno se povedlo a po ujištění , že nejsem terorista, mě pustili do země, která má silné sociální cítění se všemi národnostmi. Podařilo se mě i najít dopravní pás na zavazadla, kde se točil můj černooranžový kufr s nápisem NewYork a nedal se přehlédnout. Směle jsem vyrazila s kufrem s drnčícíma kolečka východem pro pasažery pro EU a byla jsem napnutá, jestli najdu příletovou halu. V obrovských prostorách letiště si člověk připadá jak mravenec. Všechny možné i nemožné národnosti , Indové, Arabové, Asiaté i pasažeři z Evropy směřují někam a každý chce někam letět nebo právě odněkud přiletěl. Po jízdě ,,letištním metrem “mě dav lidí vyplivl , s dalšími desítkami a stovkami lidí, v hale . Po desítkách metrů chodeb, nekonečně dlouhých eskalátorech a míjející, pro mě prapodivně znějící názvy informačních tabulí, jsem uviděla příletovou halu, její anglický překlad jsem si neustále opakovala. Zvonila jsem mobilem jak o život, aby mě děti vyzvedly a pochválily můj úspěch, překonání oceánu seniorkou - cestovatelkou.

Rády mě viděly a ještě raději já je i vnuka, který mě uvítal širokým úsměvem se slovy,,hallo babs“. Říkala jsem si , že si porozumíme časem a s nadřenou slovní zásobou i slovníkem jsem se nevzdávala.

V autě jsem byla nesvá, jezdí se vlevo, a to nepřidá pocit bezpečné jízdy pro řidiče, který celý život jezdí vpravo. Neustále jsem chtěla vystoupit a neřítit se do protisměru. Po 200 mílích si člověk zvykne a kochá se krajinou typicky anglickou, cihlové domy, doškové střechy, kriketová hřiště . Marně jsem hledala okolo silnic kopřivy, neudržované křoví nebo vyhozené odpadky, všude čisto, ani papírek od žvýkačky, nic.

Vnouče pozorně sledovalo své DVD, samozřejmě v anglické verzi, pověšené na opěradle sedadla auta. Děsilo mě , co mě řekne na mé DVD s tématem krtečka a jeho kamarádů a Manky s Rumcajzem.

Dorazili jsme na předměstí , vnouče vypnulo DVD a prohlásilo,,main haus“,

kde všechny domy byly stejné , ve stylu ,,staré dobré Aglie“. Děti mě seznámily s prostředím a po předání několika ovladačů, telefonů a adres, odešly do práce. Vnouče pokračovalo ve sledování pro mě bezduchých pohádek na LCD. Dlouho jsem to nevydržela, pomyšlení na degradaci a zkázu zraku vnuka, podařilo se mě ten zázrak techniky vypnout.

A to byl konec mého klidu, vnuk vyžadoval neustále činnost, hraní, kreslení, lepení, stříhání a vyučil mě všeobecné kreativitě. Venku byl mistr světa v běhu, jízdě na kole i ostatní sporty úplně miloval a také je vyhledával . V bazénu se cítil jako ryba ve vodě , na gymnastice byl jako z gumy a dětská hřiště se skluzavkami a různými prolejzačkami, byla pro něho ráj. Horší to bylo se mnou, uhoněná a šílená strachy, když se houpal na laně nebo šplhal na síť ,pak se spouštěl s vysoké skluzavky nebo sjížděl po tyči.Večer jsem odpadávala únavou, probouzela se zpocená v pomyšlení, co by se mohlo všechno stát a vduchu jsem listovala příručkou první pomoci . Přečkali jsme ,,holidej“ ve zdraví a odměnou mě byl úsměv vnuka od ucha až k uchu a uznalá slova ,,good babs“.

RowlingováII

Výlet seniorů za dobrodružstvím

Výlety seniorů jsou žádanou akcí pro samotné seniory, ale i provokace pozornosti mladších ročníků v okolí , kteří pozorují houfující se starší ročníky s rozpaky a s úsměvem .Senioři se dlouhý čas připravují na jakýkoli výlet nebo kulturní akci a nenechají se zahambit ošuntělým vzhledem. Hlavně seniorky dbají na vzhled, módu a pohodlí . Své kolegyně i kolegy seniory překvapí novým účesem, barvou nebo precizní trvalou. Vyšňořené penzistky v nových halenkách, sukních a s pečlivě zamaskovanými vráskami, s hodinami věnovanými makeupu , mnohá v obuvi dvacítky, vyráží do neznámého světa za poznáním něčeho nového a nevídaného.

Oblíbeným výletem je cesta za květinami , výstavy lilií nebo růží nikdy nezklamou. Hrady a zámky nebo delší výšlapy jsou pro penzisty zdatnější a schopnější bezbolestného pohybu . Kulturychtiví senioři se vydávají na dlouhé štace za muzikály, divadly, hudbou a jinými kulturními akcemi, často a rádi.

Na jeden ze zájezdů na muzikál jsem se přihlásila i já, penzistka - začátečnice. Byla zima, ideální čas na kulturní vyžití a za malý peníz se svezu do matičky Prahy. Soukromý dopravce dorazil s dávno již novým autobusem a starší řidič byl mladíkem mezi penzisty. Jel pěkně a bezpečně a cesta rychle ubíhala po prosolené a mokré silnici . Bylo mrazivo, několik dní silně mrzlo, ale hlásili silné oteplení , náledí a možný déšť . Nevěnovali jsme tomu nijak zvláštní pozornost, těšili jsme se na program . Muzikál byl nádherný, známé herce vidět naživo, a ještě k tomu jejich zpěv, byl to zážitek. Přesun z divadla do autobusu se obešel bez úrazu a bez ztrát účastníků zájezdu a mohli jsme vyrazit k domovu. Je to paráda ,,ještě stihneme večerníček“,zavtipkoval kdosi z penzistů. Situace se vyvíjela slibně, jen začalo pozvolna poprchávat, postupně stěrače nestíhaly a doprava houstla. Začalo foukat a mrazivec s deštěm vykonaly své. Silnice byla jedna ledová plotna , namrzající déšť pokryl ledem silnici i okolní stromy , které se klonily k zemi a lámaly se jejich větve. V dálce blikala světla , kamiony stály při okraji, některé sešrekované do příkopu, jiní do druhého pruhu. Překvapila nás kolona , která stála na silnici do mírného kopce u Sobotky , chtěli jsme ji objet postranními ulicemi a to byl kámen úrazu. Vedlejší ulice nebyly solené ani jinak ošetřené a silničáři měli starosti s hlavním tahem silnic . Zůstali jsme stát přes místní komunikaci napříč silnice a konec autobusu visel nad hlubokým příkopem. Pasažeři na zadním sedadle nebyli moc v klidu, přestali se vrtět a měli dojem , že musí držet autobus v rovnováze. Řidič přestal topit, vypnul motor a čekali jsme na záchranu. Začala nám být zima, tak láhev s jakýmsi destilátem začala kolovat po autobuse . Byla to záchrana od zdravotnic, které byly připraveny na všechno. S narůstajícím časem čekání začínaly prozvánět mobily, doma měli obavy o naše zdraví nebo zjistili, že jeden chybí a sháněli se, kde jsme uvázli.

Po pár hodinách se místní hasiči prohrabali k autobusu s posypem , za silného větru a namrzajícího deště podsypávali kamínkem kola autobusu. Nikdo se nemohl udržet na nohách, všude led , silný vítr a namrzající déšť. Museli jsme vystoupit z autobusu a přesunout se do něho na bezpečném místě pod kopcem. Manévr se podařil, autobus se dostal na posypanou rovinu a my jsme se mohli dosmekat šnečí rychlostí k autobusu. Podařilo se to celkem bez pádů a větších karambolů, hlavní tah se začal uvolňovat, světla přestávala blikat a po pár hodinách jsme mohli pokračovat v cestě k domovu. Večerníček jsme nestihli, ale dobrodružství to bylo, to se zapíše do dějin výletů škodováckých seniorů.

Rowlingová II

Seniorka – chovatelka psů

Jednoho krásného, letního dne mě navštívila dcera s přítelem. ,,Koupili jsme si psa, musíme si odzkoušet vlastnosti našich osobností, jestli jsme schopni vychovávat děti.“ Dost dobře jsem nechápala, jak to dopadne, když zjistí, že schopni nejsou, co bude se psem nebo s potomky? Nezmohla jsem se na otázku, ale je to jejich volba a stejně by mě to nebylo nic platné, metody zkoušky pevnosti partnerských vztahů jsou různé. Pro začátek si obstarali malého pejska ,,mopse Bobse“ . Po dlouhém a vytrvalém vychovávání pejska, dodržování jeho hygieny, základních povelů a po zabydlení mopse ve svém pelíšku, se rozhodli odjet na dovolenou. ,,Dáme ti na pár dní pejska, to tě nabije a budeš mít co dělat“, konstatovala dcera a dovezla psa.

Pejsek vyběhl z auta, v trávě nebyl ani vidět, malý mops, zavalitý s rozpláclým nosem a vykulenýma očima. To nevím, jak se skamarádíme, zamračený a vrásčitý se svěšenými koutky, moc vesele nepůsobil. Když mladí odjeli, pejsek kňučel, brečel, hledal, kde je panička a páníček, u kterých si mohl všechno dovolit.,,No, to bude radost, nelíbí se mu u mě“. Začala jsem si s ním povídat, házet hračky, vybrali jsme šunku z lednice a koukali po párku. Zamiloval se do ledničky, do mých pantofli i polštářků na židle. Za malou chvíli měl zmapovanou zahradu, kde našel několik slimáků, hlemýžďů i myší , které kočky odchytaly a nechaly ležet, všechno samozřejmě ochutnal. Ve skleníku odzkoušel okurky, cuketu utrhl i s květem a jahody obíral z keříku. Všechno prošmejdil, rozkousal, počůral všechny keříky , honil slepice, decimoval kočky a hlavně jim všechno snědl, nenechal ani slupku od salámu ani mléko v misce, ani granuly. U ledničky seděl a vyčkávala, co z ní vypadne. Když něco nejedl, tak běhal a vyžadoval neustálý pohyb, házení hraček, běhání a aportování bylo jeho koníček, honil mě po zahradě s mojí pantofli v zubech nebo vyžadoval aportování psích hraček. Byl nezvladatelný, neposlouchal, jakékoli povely ignoroval a plně si mě podmanil a ochočil. Na sedačce v obýváku byl jako doma a moje křeslo si vzal za své výhradní místo a nikoho tam nepustil. Všechno jsem pokryla dekami, aby nezničil ještě i vnitřní zařízení bytu. V noci kňučel, chtěl jít do postele, kde asi u mladých čas od času přebýval, ale to jsem kategoricky odmítla. Za to se mě pomstil a vytahal všechny pantofle z botníku, některé okousal a ostatní věci natahal pod sebe na zem, udělal si z nich pelíšek a nahlas chrupal celou noc. Časně ráno si vyžadoval vyvenčení a za ranního rozbřesku vyštěkával každé auto projíždějící na silnici i vzdálené štěkání jakéhokoli psa. V duchu jsem se omlouvala sousedům a celé vesnici za časné rušení klidu. ,, Je to nezmar“ usoudila jsem a odškrtávala dny v kalendáři, kdy mě hlídání skončí. Mladí se v pořádku vrátili a po bouřlivém uvítání s mopsem usoudili, že chudák pejsek je sám a nemá si s kým hrát, pořídí mu druhého psa , aby nebyl ve stresu ze samoty. Zalapala jsem po dechu a nezmohla jsem se na otázku, ,,kdy pojedete na další dovolenou a kam dáte psy?“Přemýšlím nad psím hotelem a nemám klidné spaní. Po odvezení psa jsem vygruntovala byt, vyprala všechny deky , opravila zničený nábytek a dokoupila nové podsedáky, které totálně zničil. S napětím čekám na nové zprávy od mladých a jak dopadne testování jejich vztahů.

RowlingováII

Prázdninová idylka v Anglii

Nelítám moc ráda, ale okolnosti mě k tomu nutí a jen s obtížemi se smiřuji s realitou života mých dětí. Na letišti trávím hodiny před odletem, kdy kontroly pasů, zavazadel a samotných pasažérů zabírají dlouhý čas před odletem do jakékoli země . Ani mě se nevyhnul proces kontrol, svlékání bund, kabátů a zouvání bot, vyrovnání všech věcí do připravených boxů z kapes bundy nebo kabátu, odepínání pásku i hodinek a rovnání všech věcí na pás, kde se překontroluje každá drobnost a projde pečlivým rengenem. Přes kontrolní rám jdu odvážně , ,,nepípám“, tím jsem ,, čistá“a můžu se volně pohybova po odletové hale. Najdu si tabuli s odlety , kde se odbavené lety posunují za nové a nové lety. Mám ještě chvíli čas a procházím novým , nedávno postaveným ruzyňským terminálem s obchody, restauracemi a bary. Ceny jsou našponované na kapsy bohatých turistů a penzisti, studenti a sociálně slabší procházejí okolo hamburgrů, sedvičů a hotdoků bez povšimnutí, vytahují z ruksaku housku se salámem nebo sušenku , vodu si musí koupit. Cenu na letišti musí každý respektovat a malá voda za 60Kč a kafe za 100Kč je standardní.

Na tabuli se objevuje můj let, neváhám a uháním k letadlu , svírám letenku i pas v ruce a čekám ve frontě na nástup na palubu. Společnost Wizzair je pro mě nová a ohromný Boeing 734 nevzbuzuje dojem, že tak obrovská věc se může dostat do vzduchu. Podařilo se , sedím v sedadle letadla ,vedle mě pán s paní arabského vzhledu, pán usilovně čte arabský text, pravděpodobně korán .Vytáhla jsem z tašky český Blesk pro ženy a listovala jsem časopisem . Nad nemravnými obrázky obnažených krasavic, můj soused - muslim, nehnul ani brvou a dál mumlal text z otevřené knížky.

Vystresovaná jsem přistála na londýnském letišti Luton a soustředila jsem se na anglické názvy, abych se neztratila v mraveništi příletové haly.

A prázdniny v Anglii mohou začít!

Sawtry je větší anglická vesnice, všechny domy a ulice se jeví stejně, cihlové, vizuelně staré, i když byly postavené včera. Angličani udržují ráz staveb i vnitřního vybavení po starém anglickém stylu a Evropan někdy žasne a nechápe. Topení převážně na elektriku, voda se pije z kohoutku , je dobrá, nechlorovaná, maso chutná čerstvě, šťavnatě, ale zelenina i ovoce jsou i v sezoně drahé, ale dobré. Malé porce jídla , malé lednice, skoro žádné mražáky, žádné zavařeniny. Nic se neukládá, staré a nepotřebné věci se ihned osvážejí do sběrných dvorů a to i funkční televize, mixer nebo vybouraný sádrokarton. Okolo domu je jen květinová zahrada s grilem a zahradním domkem na uskladnění kol nebo zahradního a sportovního nářadí.

Pětiletý vnuk byl natěšený na volné dny s českou babičkou, i já jsem byla připravená skoro na všechno. Nastěhoval se ke mně do postele a to je konec pohodlného vyspání, kde i velká postel je malá a dvě deky nic, lítá ze strany na stranu, kope nohama jak při fotbale a sny prožívá hlasitým projevem. Moc jsem se nevyspala, zato vnuk si liboval, zpíval si od rána anglické rýmovačky a piloval abecedu ve verších, aby nevyšel ze cviku a po prázdninách byl připraven na další ročník ve škole.V Anglii jsou čtyřleté děti navlečené do školních uniforem pro nás Čechy ,, týráním“ , chceme , aby si malé děti hrály a hrály. Tam si také malé děti hrají, ale v pěti letech si přečtou jednoduchou knížku, počítají jednoduché příklady a píšou stylem ,,komenia skript“ tj.jako když se píše na telefonu nebo počítači. Je to dětem bližší a jde jim to . Děti v uniformě se znakem příslušné školy a s taškou přes rameno jsou viditelné všude, každý ví kam patří, do jaké školy, nesmí chodit sami mimo areál školy a neustále je někdo doprovází, rodiče, ,,childmindr“, opatrovnice dětí nebo jsou u soukromé chůvy, kde v rodině se čtyřmi dětmi jsou ještě 3-4 děti na hlídání.

Pohyb a pohyb , to je alfou a omegou mého vnuka , běhá, hraje fotbal, jezdí na kole, prolejzá, šplhá a pořád shání něco nového, pro mě nebezpečného sportu. Ulítaná jsem sotva lapala po dechu při hře s míčem, bojovala jsem s nejrůznějšími pálkami a potila se při dlouhých procházkách po okolí při sběru a zkoumání berušek, kobylek a brouků. Vrcholem vyplaveného adrenalínu byl zábavný park nedaleko Londýna, kde vysoké kolo ,,Oko“ bylo rozhlednou, otáčivé ohromné ,,kladivo“ houpalo a točilo ječící pasažéry , jiní se řítili po kolejích jezdícími vláčky hlavou dolů , jinde se vrhali a padali volným pádem s vysokého jeřábu. Neschopná se dívat na své blízké na ,,sebevražedných“ zařízeních jsem si koupila lámanou angličtinou kafe u Inda v turbanu a sedla si ke stolu k Arabce s několika kudrnatými dětmi .

Pramálo mě zajímal terorismus , islámisti nebo jiná kultura. Hlavně , že se ve zdraví děti dostanou na zem. Povedlo se , s úsměvem , vyplaveným adrenalínem, pocitem volnosti a svobody nasedáme do auta a posilněni hotdokem, sendvičem a australským pivem Foster vyrážíme k domovu. Projíždíme rodným místem ,, lady Diany, princezny z Welesu“ a krajem ,, Williana Shakespeara“ , dýchne na nás , pro mě trochu vzdálená historie.

Pár dní s vnukem uteklo jako voda , cítím se lehčí o pár kil, zbavená toxinů , nabitá energií, těším se na českou kuchyň a plzeňské pivo. Přistávám v Ruzyni a cítím jiný vzduch, prosycený prachem probíhajících žní a dechem blížícího se podzimu. Jsem doma.

RowlingováII

Návštěva

Po dlouhých měsících nebo rocích strávených na penzi je každá návštěva příjemnou vzpruhou a vybočením ze stereotypu. Přála jsem si, aby se tu a tam někdo stavil na pokec nebo jen tak na kafe, a to se čas od času také povedlo. Bývalé kolegyně nebo kamarádky , známé se odtrhly od hlídání vnoučat nebo ustaly od uklízecích a vyvářecích amocích, zajely na kole nebo autem , aby jsme nevyšly z kontaktu. Návštěvu jsem i někdy oplatila, ale nejsem jen tak na zahálení stavěná a raději něco kutím na zahradě nebo hlídám rodinný krb a uklízím, peru, vařím, natírám, maluju, štípu, řežu, pletu, nakupuju nebo jen tak čtu , zahálím , píšu a přebírám si rozházené myšlenky.

Poklidný život statné šedesátnice narušila až návštěva, která zazvonila na zvonek u branky před polednem jednoho pochmurného dne. U branky stál malý, nenápadný mužíček, přihrblý s mysliveckým kloboukem na hlavě a kulovnicí přes rameno. Nasadila jsem si brýle, jestli vidím dobře , brouzdala jsem myšlenkami, kde a komu jsem ublížila, že si jde se mnou vypořádat účty. Plížil se pomalu a trochu se motal , ale pak jsem ho poznala, bývalý spolužák z dálkového studia , neviděli jsme se asi patnáct let a zub času zanechal své .Divila jsem se , že si vzpomněl zrovna na mě, ale když vyháhl z podkabátu krásnou červenou růži, znejistěla jsem. Rozhovořil se u kafe o svízelech života, několika prodělaných mrtvicích, infarktech a operacích. Vyslechla jsem ho s účastí a tajně vytáčela číslo rychlé záchranné pomoci, když vypil silné kafe s několika cukry a snědl pár kousků neošizených, máslových koláčů se šlehačkou. Přitom mě neustále pozoroval a byla jsem ráda, že je skoro slepec a nevidí vrásky a stářím zdevastovanou tvář. Plnoštíhlá postava taky vzala za své, ale ani to ho nevyvedlo z míry , naopak se zalíbením pozoroval moje vnady narvané v malém tričku , vyrýsovaný špíček v upnutých legínách. Začala jsem se cítit nejistě , návaly, které mě provázely, si přičítal k mé vášni, kterou k němu cítím.

Po dobré svačince nabral můj návštěvník síly , připravoval se na vyznání lásky a obdivu, celoživotní touhu po mé osobě. Rozmýšlela jsem se, co podniknu, když ho odmítnu, dostane infarkt, když neodmítnu , přivodí si mozkovou příhodu nebo to bude jeho poslední. Zajásala jsem , když zarachotily klíče v zámku a moje drahá polovička , chlap jako hora, protivný a nevrlý, chmurným povětřím ošlehaný samorost, se vřítil do dveří. Nevěřícně koukal na zeleného mužíčka s kulovnicí, který se hned pakoval, když viděl tu převahu a jinou váhovou kategorii. Rozloučil se stroze, nasadil si zelený klobouček se sojčím pírkem do čela a zaklapl za sebou vztekle branku.

Od té doby mám více telefonátů od ,,své polovičky“, není si tak jistý, že by o šedesátnici v rozpuku nebyl zájem , usušená růže od nápadníka v zeleném klobouku a s kulovnicí na rameni , je toho důkazem.

RowlingováII

Redukční dieta baculaté seniorky

Je krásný jarní den a baculatá seniorka si prohlíží módní časopisy a magazíny určené pro ženy každého věku. Užasle si měří štíhlé až vychrtlé manekýnky, které předvádějí nevídané kostýmky, šatičky i plavky. Přepadla ji touha po pěkném ,,šik“ kostýmku , vybrala si pěkný, vypasovaný a velmi elegantní. Zamyslela se nad velikostí nabízeného zboží , užasla nad velikostí, kterou potřebuje a rozhodla se o pár čísel zhubnout. I do plavek, bikinek, by mohla něco shodit. Spokojena se svým rozhodnutím, dojedla rozdělané sušenky a krabičku s medovými perníčky zavřela víčkem . Má přeci vůli a dovede si říct,, dost“. Dopila kafe bez cukru a pochválila se za svůj rychlý nástup do režimu redukční diety. Prolistovala ještě pár časopisů a příloh s dietami , dělenou stravou i čistícími dny s hladovkou, kdy se pije jen šťáva, nejlépe kopřivová. Jen letmo přehlédla nabádání ke cvičení a k pravidelnému pohybu. Pohybu mám dost, usoudila a běžela do mrazáku vyndat kachýnku a kousek bůčku, aby kachna nebyla suchá. Hlavička červeného zelí čeká na stole a nabízí se ke zpracování a knedlíček, ten by mohl být bramborový, je méně kalorický, když je z brambor, zauvažovala.

Připravila si kachnu i bůček, aby měla více času o víkendu na věnování se své dietě a čistícím dnům.

Rozpálila troubu, narovnala na pekáč kachnu a přiložila pěkné dva kusy prorostlého bůčku a pozvolna a s nadšením dobrého výsledku zasunula pekáč do trouby. Čerstvé zelí jemně nakrájela, hodila na cibulku zpěněnou na sádle a vyčkávala na výsledek.

Pěkně to zavonělo po celém domě, ale dieta je dieta, říká si a přikusuje ,,kneťák“ k libé vůni linoucí se z trouby. Dochutila zelí do sladkokysela a knedlíček se jen nabízel k zakousnutí. Vyndala kachnu z trouby a zkontrolovala obsah pekáče, kachýnka propečená, bůček s křupavou kůrčičkou , mňam, pomyslela si, ale drží přeci dietu.

Blížilo se pozdní odpoledne a baculatá seniorka očekávala ,,svoji drahou polovičku“ z namáhavé práce a doufala, že ho pozitivně naladí na volné víkendové dny. Nelitovala, úsměv ,,miláčka“ s plně naloženým hlubokým talířem s knedlíky , kachnou a zelím, byl předzvěstí nádherného víkendu. Naložila si kousek kachny na talíř, provinile , ale s chutí se zakouska do stehýnka a s předsevzetím, že určitě dietu začne, ale až po víkendu , usrkla si studeného, pěnivého moku od svého,,miláčka“.

Rowlingová II

Příprava na zimu

Seniorka předvídá krutou a dlouhou zimu každý rok, ale letos obzvlášť, kdy všechno tomu nasvědčuje , že se prognóza vyplní, silná slupka u cibule, přemnožené vosy, hodně jeřabin . Rychle zrající plody na stromě i na zahradě hlásí nástup podzimu a mrazíky můžeme očekávat každým dnem. Je krásné ráno a seniorka si malovala víkend v růžových barvách. Netušila , co ji čeká a plánovat si cokoli v pokročilém věku se nevyplácí. S poznámkou ,,když chceš rozesmát pánaboha , vyprávěj mu o svých plánech“ se otočila na posteli na druhý bok a užívala si víkendového klidu. Její drahá polovička vstala z postele časně ráno a po vydatné snídani rozhodla, ,,budeme řezat dřevo“. Seniorka neprotestovala nebo to nedala na sobě znát , je to potřeba , zima se blíží a taky se nás brzy může zeptat, co jsme dělali v létě. Vyskočila z postele na svůj věk svižně, protáhla si ruce , nohy i záda, navlékla se do starých džín a vytahaného trika. Kousla si dvakrát do chleba , vypila kafe a už byl slyšet silný zvuk pily. Nelenila a naposledy se podívala na nalakované, pěstěné nehty, které určitě nevydrží nápor ani v rukavicích. Odvážení dřeva na kolečku ji odsýpalo, běhala se dřevem a rovnala do dřevníku nařezaná, voňavá polena . Po několika hodinách jen těžko stačila své pilné polovičce , ale s tlumiči v uších je marné něco říkat nebo mít dotazy a rozptylovat rozvášněného řezáče. Zaplnila kůlnu až po střechu nařezanými poleny a obložila chalupu hranicí polen do krbu. S pýchou se zadívá na dobře vykonanou práci, vyrovnané řady polen , upachtěná , zpocená a s několika třískami v rukách vyndává tlumiče z uší. Je ticho, krásný podzimní den a zima může začít.

RowlingováII

Špatná nálada jinak veselé seniorky.

Je pochmurné dopoledne, poprchává, mlha se válí po zemi a sluníčko je v nedohlednu. Vypadá to na dlouhou, nudnou neděli u televize, s bručením nerudné až protivné ,,drahé polovičky“. Začíná to přesně podle představ, nezajímavá snídaně, kafe nic moc, chleba nakyslý a med moc sladký. Při zhlédnutí ranních zpráv v TV se nálada ještě zhoršila a konstatování, že se zvyšuje věk odchodu do důchodu, že se zdraží pivo, že se blížící neznámý kmen chřipky z Německa a jedovaté hračky z Číny, byl dalším stresujícím momentem. Po vyslechnutí kriminální přílohy, několika vražd, smrtelných nehod a sebevražd, byl den odsouzen k vyškrtnutí. Negativní zprávy, pesimismus, chmurné myšlenky, spálené kuře na oběd, byly důsledkem prodělaného stresu a tlaku na psychiku. Jak z takového presu negativních emocí, jak zahnat chmury a černé myšlenky? Není lehké se dostat do kondice, ale hlavně se nevzdávat , nepolevit. Chtělo by to něco dobrého na zub, kousek čokolády s oříškama nebo raději celou tabulku. Zachmuřená seniorka se dlouho nerozmýšlí, naláme si kostičky čokolády, pozvolna je nechává rozplynout na jazyku a zadumaně přemýšlí co dál podnikne s pochmurnou nedělí. Po chvíli vypne televizi a kouká z okna na deštěm oživenou přírodu.Všechno ožilo, vláha pomohla stromům, trávníku i kytkám na záhonech i v truhlících. Je nějak líp, mraků je nějak méně a sluníčko se drápe na svět. Není zase tak špatně, lehký deštík je dobrý na pleť i vlasy a mnoho slunce také škodí, zauvažuje. Začíná vidět svět v lepším světle, pozitivní energie proudí do žil. Podívá se na chodbu, kde by taky neškodilo vymalovat, oživit barvou a už se raduje z nápadu, který ji určitě vyvede z melancholie a vyplaví endorfiny štěstí a dobré nálady.

RowlingováII

Přípravy pilné seniorky na vánoce.

Vánoce se blíží, usoudila seniorka, když uložila poslední jablka do sklepa. Je to fofr, ten čas letí a v důchodu běží čas snad ještě rychleji. Nebude nic odkládat, aby měla čas na děti, přijedou pár dní před vánocemi.,, Hlavně nepřehánět to s úklidem, ani s pečením cukroví “ , zauvažuje a už se vrhá do práce. Čistí koberce, sundává záclony, pere dekoračky a povlečení na deky. Luxuje, vytírá kouty, čistí okna a leští sklo. Ještě vyklidit knihovnu, srovnat skříně, vygruntovat kuchyň a může se vrhnout na pečení cukroví.,, Hlavně nepřehánět“ ujišťuje se, vyndává vál, formičky na vykrajování a velkou knihu receptů. Pečlivě pročte oblíbené vanilkové rohlíčky, linecké a kokosové, nachystá suroviny a může se začít. Seniorka se nezastaví, míchá, válí, vykrajuje, peče a rovná do krabic. Vůně cukroví se line po domě i okolí a atmosféra vánoc je tu. Přidá ještě pár zázvorek, perníčků a bábovičky nesmí chybět. Seniorka slepuje džemem linecké, čokoláda, mandle, kokos a ořechy jsou připravené na zdobení. Ještě upéct pár vánoček, ozdobit stromeček a zabalit dárky. Neuškodilo by trochu sněhu, aby se vánoce a jejich výzdoba ukázaly v celé své kráse. Tak pěkné vánoce , milí senioři a seniorky .

Rowlingová II

Vánoční příběh seniorky.

Vánoce jsou svátky , kde jedni jsou nadšeni ze sváteční atmosféry, druzí jsou znechuceni úklidem , přípravami a nákupy . Seniorka , která se těší z každého všedního dne, vítá svátky vánoční s nadšení a s elánem. Peče vánočky i cukroví, uklízí dům , vyrábí adventní věnce , zdobí stromek a užívá si krásného vánočního času. Raduje se z povedeného cukroví i z tvrdých rohlíčků, které nezměknou ani do velikonoc. Zabalené dárky jako každý rok schová a zase některý dáreček někam zapadne a najde se až po vánocích . Rituál štědrovečerních večeří je každý rok stejný, a přece vzácnost okamžiku s rodinou a dětmi se neopakuje. Seniorka smaží kapra, míchá bramborový salát a připravuje rybí polévku. Stůl je vyzdobený svátečním vánočním ubrusem , servíruje se na sváteční jídelní servis s polévkovou mísou a zlacenými talíři z karlovarského porcelánu, sklenice vyleštěné do křišťálového lesku. Vyšla první hvězda, večeře může začít . Seniorka servíruje polévku na talíře, které ukrývají drobné peníze a šupiny z kapra , aby se,, držely“ peníze v rodině. Od stolu se neodchází , až všichni dojedí polévku. Seniorka je spokojená , polévka chutnala a kapřík se salátem nikdy nezklame. Děti nedočkavě vyhlížejí ,,Ježíška“ a už je slyšet zvonek, to asi ,,Ježíšek“ jel kolem a dárky nechal za dveřmi. Děti jsou nadšené, rozbalují dárečky, hrají si a rodina si užívá klidu a pokoje svátků. Káva s cukrovím , vínečko nebo i něco ostřejšího je samozřejmostí vánočního veselí. Ještě pohádka v televizi, pár koled u rozsvíceného stromku a únava přemůže i seniorku. Jde se do postele, ráno je taky den a vánoce ještě nekončí. Unavená seniorka musí šetřit síly a načerpat energii na kolotoč okolo přípravy na Silvestra a na oslavy Nového roku.

Štěstí, pohodu, spokojenost a hlavně hodně zdraví do nového roku 2012.

RowlingovII